Litinová plotýnka využívá jako zdroj tepla odporovou topnou spirálu. Teplo v ní vzniká průchodem elektrického proudu (výpočet množství tepla udává Joulův-Lencův zákon Q = R.I2.t [J]). Spirála je uzavřena v keramickém držáku, který drží její tvar a funguje jako izolant.
Nákres litinové plotýnky
Má však poměrně špatný prostup tepla, proto se ve směru k litinové plotýnce nad spirálou využívá tenké, avšak elektricky výborně izolující a dobře tepelně odolné, slídy. Přes tu teplo prostupuje do litinové plotýnky, kterou ohřívá. Vzhledem k vysoké tepelné setrvačnosti i hmotnosti se litina dlouho nahřívá, ale také dlouho hřeje i po vypnutí.
Energetické ztráty jsou díky této konstrukci veliké a proto se od litinových plotýnek ustupuje. Další necností je koroze povrchu. Ta je podstatnou překážkou prostupu tepla mezi plotýnkou a nádobou, protože vytváří nerovnosti způsobující podstatné zmenšení dotykové ploch, přes kterou se teplo přenáší.
Výhody:
nízké pořizovací náklady
robusní mechanicky odolná konstrukce
Nevýhody:
velmi vysoká spotřeba energie
nemožnost rychlé regulace ohřevu
náchylnost ke korozi zvyšuje spotřebu energie
vysoká teplota varného místa
velmi vysoké zbytkové teplo (těžko využitelné)
Ve zkrácené verzi pro magazín Inspirace EURONICS č.1 / 2009 Miloš Chadt milos@chadt.cz milosch@centrum.cz
