|
Žehličky a žehlení
Ani sebelepší žehlička nezmění to, že žehlím nerad. Může mi ale pomoci, aby práce šla lépe od ruky a byla rychlejší a příjemnější. Je pravděpodobné, že stejné pocity ohledně žehlení máte také a možná proto procházejí žehličky stálým vývojem, jehož dnešní stav se budu snažit trochu poodhalit. | Historická žehlička jakou mohly používat ješte naše prababičky |
Když jsem začal psát tento článek, pátral jsem po minulosti žehlení a žehliček. Slovo žehlit, vzniklo pravděpodobně ze slovesa žehl, tedy žhnul, které naznačuje tepelnou úpravu za vysokých teplot. Ještě dříve než vznikla první žehlička se prádlo rovnalo pomocí válečků nebo lisů. Důkaz najdeme i v lidové písničce, kde se o zpívá o tom, kdo vyválí mládenci košulenku. Teprve asi v 15. století vznikla žehlička, připomínající tvarem žehlící plochy dnešní přístroje. Byl to až tři kilogramy těžký železný blok s držadlem, který se nahříval na kamnech. Později se přímo do žehličky dávaly rozžhavené uhlíky. Ty udržely déle vysokou teplotu žehlicí plochy. Dalším vylepšením byla žehlička, využívající jako zdroje tepla spalování líhu. Teprve v roce 1882 patentoval Američan Henry W. Seely první elektrickou žehličku ohřívanou elektrickým proudem pomocí odporové topné spirály. Časem přibyl i termostat pro regulaci teploty, v nedávné době systém napařování a další vylepšení o kterých se ještě zmíním.
Konstrukce předurčuje použití
Nejstarší konstrukční model žehličky je používán pro suché žehlení. Jde o jednoduchou konstrukci s termostatem, udržujícím nastavenou teplotu. Její výhodou je, kromě nízké ceny, také nižší hmotnost a subtilnější konstrukce. Proto ji někteří lidé využívají i místo cestovní žehličky, o které budeme mluvit později. Zpravidla je vybavena hliníkovou nebo nerezovou žehlicí deskou.
| Moderní napařovací žehlička usnadňuje žehlení |
V dnešní době nejoblíbenější, napařovací žehlička vznikla doplněním suché žehličky o zásobník vody, ze kterého odkapává do speciální odpařovací komůrky v žehlicí desce. Vzniklá pára je kanálky rozváděna pomocí mnoha otvorů přímo k prádlu. To usnadňuje rovnání textilních vláken a zvyšuje kluznost žehlicí plochy. Nevýhodou tohoto řešení je navýšení hmotnosti díky zásobě vody, které bývá v zásobníku až 300 ml a problémy s tvorbou vodního kamene, pokud je používána voda z kohoutku. Napařování kompenzuje potřebu kropení prádla před žehlením, přesto je každá napařovací žehlička vybavena kropicím mechanismem. Protože odpařování vody pro výrobu páry spotřebovává energii, musí být napařovací žehličky konstruovány s vyšším příkonem. Zatímco obyčejná žehlička má příkon okolo 1000W, příkony napařovacích žehliček jsou zhruba od 1400 do 2400W. Vyšší příkon znamená také rychlejší připravenost k žehlení. Výhodou je, pokud žehlička umí vytvořit parní ráz i ve svislé poloze. Pak ji můžete použít ke svislému napařování.
Pro lidi kteří často cestují a potřebují být vždy perfektní, jsou určeny cestovní žehličky. Jejich předností není rychlost nahřátí, stabilita teploty ani jednoduchost použití, ale co nejmenší a nejskladnější tvar. |
Cestovní napařovací žehlička Fagor se sklopnou rukojetí a nádržkou na vodu | Toho se dociluje především zmenšením žehlicí desky a sklopným nebo oddělitelným držadlem, případně kompaktním tvarem. Při cestách je také důležitá možnost napájení z různých napětí, proto bývají cestovní žehličky vybaveny přepínačem napětí 230 a 110 V, přičemž využívat lze napětí mírně vyšší nebo přiměřeně nižší.(viz.napětí v různých zemích světa) Vyráběny jsou i cestovní napařovací žehličky.
Pokud vám při žehlení překáží kabel stejně jako mně, určitě vás zaujme, že existují napařovací žehličky bez kabelu. Jistě že to není příklad přenosu energie na dálku, ale přívodní kabel je připojen k podstavci žehličky, která se při každém odložení nahřívá na nastavenou teplotu. Protože žehlení s napařováním potřebuje hodně tepelné energie, je nutné umístit žehličku do stojánku vždy, když ji odkládáte. Toto je ale jediná nevýhoda. Ve vybavení těchto žehliček můžeme najít parní ráz i svislé napařování.
V poslední době i do oblasti žehliček proniká elektronika a tak můžeme využívat systémy automatického vypnutí při delší době nečinnosti, elektronické nastavování na LCD displeji a řízení teplot nebo ionizaci páry, která má umožnit její lepší proniknutí do tkaniny.
Generátory páry
Problémy s odstraňováním vodního kamene, hmotností i stálého vyvíjení většího množství páry odstraňuje takzvaný parní generátor, který vytváří páru v | Generátor páry Bosch můžete plnit vodou i za provozu | oddělené části a vede ji do žehličky hadicí sdruženou s přívodem elektřiny. Protože se pára vyvíjí odděleně, není závislá na příkonu žehlicí plochy a proto ji parní generátor může vyvíjet ve větším množství a s vyšším tlakem.
Samotná žehlička je tak lehčí a může mít jednodušší tvar i přesto, že kapacita zásobníku bývá jeden až dva litry vody. Díky složitější konstrukci je však parní generátor nákladnější. Vyplatí se velkým rodinám, domácím švadlenkám a každému, kdo chce žehlit pohodlněji větší množství prádla. Tady je třeba zmínit se o dvou různých provedeních výrobníku páry. První poznáte podle tlakového uzávěru zásobní nádoby, která pojme celou předepsanou zásobu vody. Tato nádoba slouží současně jako výrobník páry – bojler, proto je v průběhu žehlení pod tlakem a nesmí se otevřít dokud nevychladne. Z toho vyplývají dvě nevýhody. V průběhu žehlení nelze doplnit vodu a při otevření před vychladnutím bývá v bojleru zbytek páry, který může způsobit úraz.
Druhý systém je zpravidla nápadný odnímatelným zásobníkem na vodu, vyrobeným z průsvitného plastu. Ten můžete kdykoli za provozu vyjmout a naplnit vodou. U toho systému je totiž zásobní nádoba oddělena od bojleru pro výrobu páry. Vodu do bojleru dopravuje tlakové čerpadlo.
|
|
Poslední aktualizace 19.04.2016 00:00 Založení stránek 20.7.2005 Staňte se fanoušky, dovíte se o nových článcích v předstihu.
|