|
|
Od valchy po pračku která mluví
Jak prali naši předkové v pravěku svoje oděvy z kůží se můžeme jen dohadovat, ale je jisté, že prvním krokem k ulehčení praní byl sumerský vynález mýdla, který přišel asi 2500 let před naším letopočtem.
Prádlo se namáčelo, vytloukalo a to nejlépe u řeky či jiné tekoucí vody. Konečně i Oldřich našel svoji Boženu prát prádlo u řeky. To, co může vypadat na první pohled jako idylka, je ale tvrdá dřina.
A tak dalším malým ulehčením práce byla valcha, kterou měly hospodyňky doma ještě na začátku minulého století.
Historie strojního praní začíná roku 1691, kdy si angličan John Tyzacke zaregistroval patent na první průmyslový stroj na praní prádla. Další patent přišel v roce 1849 opět na průmyslový prací stroj, který fungoval za doby zlaté horečky v hornickém San Francisku.
První domácí pračkou se dá nazvat stroj, který se skládal ze dvou půlkulatých valch, sestavených tak, že jedna tvoří vaničku a druhá se kývá v ní. Mezi valchami se pralo prádlo. Tento princip umožnil použít horkou vodu, protože pradlena už nemusela namáčet do prací lázně ruce.
Zrychlení pokroku a rozšíření praček přinesl vynález elektromotoru a elektrifikace. Vířivé pračky se hojně rozšířily v domácnostech. Taková pračka už uměla ohřívat vodu a čerpadlem ji vypouštět. Do některých tipů byla vestavěna i odstředivka, takže hospodyňka mohla prádlo po vyprání přemístit do odstředivky a vyždímat.
Princip vířivého praní se dodnes objevuje v některých dovážených výrobcích. Má však naprosto zásadní nevýhodu - vysokou spotřebu vody a tím i elektrické energie.
S hromadnou výstavbou panelových domů se budovaly společné prádelny s bubnovými poloprůmyslovými pračkami, kde si mohly jednou za čas rodiny vyprat velké prádlo. Namáčelo se ve velikých kádích a poté se prádlo přemisťovalo do praček a po vyprání do odstředivé ždímačky. Nevýhody netřeba popisovat.
A co současné pračky?
Domácí pračky jsou dnes již téměř výhradně bubnové, kde praní probíhá převalováním prádla ve vodě se saponátem. Tato konstrukce umožňuje nejen zautomatizovat celý proces praní včetně odstřeďování případně i sušení, ale především umožňuje konstruovat pračky tak, aby spotřebovávaly co nejnižší množství vody a elektrické energie.
Právě v oblasti spoření energií se v poslední době uplatňuje elektronika, díky které lze přesně měřit nejen teplotu a hladinu vody, jak tomu bylo dříve, ale i stupeň znečištění prací lázně, hmotnost vloženého prádla atd.  Podle těchto měření potom elektronika pomocí vestavěného mikroprocesoru rozhodne, jak bude praní pokračovat, aby výsledky byly co nejlepší, při co nejnižší spotřebě vody a energie. Stejně tak se pomocí elektroniky zvyšuje komfort ovládání praček. Už není nutné přemýšlet, co že to musím nastavit a který knoflík zmáčknout, pračky začínají fungovat interaktivně, jako například v létě minulého roku představená pračka Gorenje, která hospodyňku provede na svém dotekovém displeji celým nastavením nebo nedávno představená pračka Electrolux, která příjemným hlasem radí, co je třeba právě udělat. Ano vážení, pračky dnes již dokonce mluví.
Programátor to celé řídí
Celou pračku ovládá programátor, který může být mechanický nebo elektronický. Ten řídí činnost, kterou pračka vykonává v jednotlivých krocích. Z těchto kroku se skládají jednotlivé cykly a z těch programy. Program hlavního praní se zpravidla skládá z předepírky, praní, třech máchání, aviváže a odstředění.
Pračky s mechanickým programátorem mají pevně nastavený průběh cyklu i veličiny na které cyklus čeká. Například ohřev vody se při stejném nastavení ovládacích prvků vždy zastaví při stejné teplotě.
Procesorem řízené pračky se rozhodují podle naměřené váhy prádla, výsledků od čidel teploty, znečištění vody a jiných výsledků, podle kterých řídí množství napuštěné vody, teplotu prací lázně, dobu praní, počet máchacích cyklů a další. Mají celý proces praní pod kontrolou a mohou tak prát s vysokou účinností a přitom velice úsporně.
Co se děje uvnitř
Před procesem praní můžete navolit ještě předepírku, která probíhá stejně jako praní, takže ji nebudu popisovat.
Cyklus praní nejprve napouští přes násypku prostředků pomocí elektrického ventilu vodu, kterou splaví prášek na praní. Správnou hladinu vody hlídá hladinový spínač nebo snímač hladiny. Po napuštění vody programátor spíná topné těleso a probíhá praní, při kterém se buben otáčí střídavě na obě strany. Teplotu vody hlídají teplotní spínače nebo snímač teploty.
Po dosažení správné teploty programátor vypíná topné těleso a ještě nějaký čas probíhá praní. Poté praní pračka vypustí vodu a krátce odstředí. Ještě předtím může pračka dopustit trochu studené vody, aby vypouštěná voda nebyla příliš horká a nepoškodila odpadní porubí. Současně se tím chrání prádlo před tepelným šokem při máchání, které začíná napuštěním studené vody.
Máchání začíná napuštěním vyšší hladiny studené vody, probíhá střídavým pohybem bubnu na obě strany a končí vypuštěním a krátkým odstředěním. Tento cyklus se několikrát opakuje, přičemž při napouštění na poslední máchání se z násypky pracích prostředků vyplaví aviváž.
Následuje odstřeďování, které u moderních praček začíná postupným zvyšováním otáček a rozložením prádla. To se opakuje několikrát s tím že se otáčky postupně zvyšují. Tak se prádlo postupně zbaví největšího množství vody, rozloží se a může být odstřeďováno až rychlostí 2000 otáček za minutu. Takto odstředěné prádlo má velmi nízkou zbytkovou vlhkost, což je výhodné zejména pokud chcete použít sušičku.
Úspory a zase úspory
Energetická náročnost našeho způsobu života a ubývající zdroje nerostných surovin zvyšují ceny elektrické energie a to nás nutí spolu s ohledy na znečišťování životního prostředí šetřit energií.
Proto byla zavedena mezinárodní klasifikace výrobků do energetických tříd od nejméně úsporné třídy G až po třídu A, která je nejúspornější. V poslední době již dosáhly výrobky takové technické dokonalosti, že byla ustavena třída A+, která znamená další úsporu 25% energie oproti třídě A.
Tajemství úspor
Dnešní vysoce úsporné pračky by nebyly myslitelné bez využití pokročilé elektroniky, která umožňuje například prát prádlo ve velmi malém množství vody. Ohřev vody je v pracím procesu energeticky nejnáročnějším a tedy čím méně vody pračka ohřívá, tím méně energie spotřebuje. Proto se také hlídá čistota vody, aby málo zašpiněné prádlo, které vodu znečistí málo, nebylo práno ve zbytečně teplé vodě.
Další úspory mohou vyplývat ze zkrácení pracího cyklu, snížení počtu nebo doby máchání a dalších úprav pracího postupu, které pračka udělá na základě přesných měření elektronickými čidly.
Pro magazín Inspirace EURONICS podzim 2005Miloš Chadt milos@chadt.cz milosch@centrum.cz
foto: Electrolux, Whirlpool
Články s podobnou tématikou:
|
|
Poslední aktualizace 19.04.2016 00:00 Založení stránek 20.7.2005  Staňte se fanoušky, dovíte se o nových článcích v předstihu. |
