|
|
Myčka - nedocenitelný pomocník moderní domácnosti
"Tak kdo dnes umyje nádobí?"
Už jako malé dítě jsem tuhle větu nesnášel.
A pak, když jsem začal rozum bráti a doslechl jsem se o přístroji na mytí nádobí, slýchával jsem: "Myčka, to je nesmysl, spotřebuje spoustu vody a té elektriky !"
Dnes už všichni víme, jak užitečnými pomocníky v domácnosti moderní myčky jsou.
Proto si myčku představíme po technické stránce, probereme některé její vlastnosti a řekneme si podle čeho si myčku vybírat.
Exkurze do časů minulých
Stejně jako všechny domácí spotřebiče, prošla i myčka nádobí dlouhým vývojem. První pokusy s mytím na dřevěných strojích poháněných klikou nebyly příliš úspěšné a tak vynálezkyně Josephine Cochranová zkonstruovala roku 1886 první myčku poháněnou motorem.
Od myčky, kterou známe dnes, se podstatně lišila. Základ tvořilo horizontální otočné kolo, na kterém bylo pomocí drátěných držáků upevněno nádobí, umístěné v nádrži s roztokem saponátu. Motor otáčel kolem, které rozstřikovalo vodu a ta myla nádobí.
Myčka Josephine Cochranové sklidila velký úspěch na světové výstave v Chicagu roku 1893. Tím byl započat dlouhý vývoj, na jehož konci je myčka, kterou dnes řada z nás používá.
Co přináší myčka naší domácnosti?
Přestože nikdo z nás již nepochybuje o tom, že myčka nádobí je výhodný pomocník, může být užitečné zamyslet se nad jejími přínosy.
Kromě úspory našeho stále vzácnějšího volného času a odstranění nutnosti provádění snad nejméně oblíbené práce v domácnosti, přináší moderní myčka také nezanedbatelné finanční úspory tím, že šetří vodu a elektrickou energii.
Moderní myčky spotřebovávají asi 12 až 30 litrů vody pro mytí 12 sad nádobí. Z toho se jen méně než polovina vody ohřívá na teplotu asi 40°C při předmytí a od 40 do 70°C (podle nastaveného programu a typu myčky) při hlavním mytí. Při ručním mytí stejného množství nádobí použijeme 120 až 210 litrů vody, podle toho zda myjeme a oplachujeme ve dřezu nebo pod tekoucí vodou. Navíc celé toto množství vody ohříváme, z čehož plyne několikanásobně vyšší spotřeba energie při ručním mytí nádobí.
Nemusím ani připomínat, že kromě mytí nádobí odpadá také jeho utírání, při kterém snad každému z nás nějaký ten kousek porcelánu či skla upadl a skončil v odpadcích.
Častou námitkou při debatách o výhodnosti mytí v myčkách je nutnost zakoupení dražších saponátů, soli a leštidla. Ano, to je pravda. I přesto je podle statistických údajů ruční mytí dražší až o 45%! A to nepočítáme cenu našeho času a našeho pohodlí.
Jak myčka myje nádobí?
Princip mytí je založen na ostřikování nádobí horkou vodou se saponátem, pomocí otočných trysek (ostřikovacích ramen) umístěných v mycím prostoru. Voda do trysek je pod tlakem dodávána oběhovým čerpadlem. Zní to jednoduše, že? Zas až tak jednoduché to ale není. Před vlastním mytím, během něj i po něm probíhá ještě řada dalších nutných operací.
Mytí v myčce nádobí probíhá v několika cyklech, které si můžeme rozložit na jednotlivé kroky. V každém kroku myčka provádí jinou činnost. Například napouští vodu, splachuje saponát z násypky, ohřívá mycí lázeň, myje nebo třeba suší.
O užitečné řazení těchto kroků a zapnutí správných částí myčky, které jednotlivé úkoly plní, se stará programátor - mozek myčky a hlavní komunikační prostředek mezi myčkou a jejím uživatelem.
V cyklu hlavního mytí myčka nejprve otevře přívodní ventil a napouští vodu. Voda protéká dekalcifikátorem, kde se zbaví vápenatých sloučenin, které běžně obsahuje. Při dosažení správného množství vody zastaví hladinový spínač napouštění, spustí topení a oběhové čerpadlo. Oběhové čerpadlo vytváří potřebný tlak a žene vodu do ostřikovacích ramen, které omývají nádobí. Když je voda zahřátá na určenou teplotu, vypne se topení a mytí pokračuje ještě určitý čas. Po uplynutí tohoto času se vypne oběhové čerpadlo a zapne vypouštěcí čerpadlo, které odsaje všechnu vodu do odpadu.
Podobný cyklus je použit jako hlavní myti i předmytí. Při předmytí je voda zahřátá na nižší teplotou a saponát se vyplavuje z části násypky pro předmytí. Hlavní mytí má teplotu podle nastaveného programu a otevírá se při něm hlavní část násypky.
Když je nádobí umyto, následuje několik cyklů oplachu, který probíhá v čisté studené vodě, obdobným způsobem jako při mytí a má za úkol zbavit nádobí zbytků použitého saponátu.
Protože bychom jistě nechtěli vytahovat nádobí z myčky mokré, je posledním cyklem u většiny programů myčky sušení. To začíná již při posledním oplachu, který se provádí v horké vodě s přidáním leštila. Leštidlo zajistí, že na nádobí nezůstanou kapky vody a zejména sklenicím dodá vysoký lesk.
Po ukončení posledního oplachu se z teplého nádobí samovolně odpařuje voda. Moderní myčky často vylepšují účinnost sušení tím, že využívají nuceného oběhu vzduchu nebo dokonce kondenzace teplého vzduchu na ochlazovaném místě myčky - kondenzeru.
Popsaný sled kroků využívají s nejrůznějšími obměnami a vylepšeními všechny myčky nádobí.
Co znamenají třídy aneb kouzlo AAA
Protože srovnávání výsledků mytí a spotřeby energií není jednoduché, bylo zavedeno zařazení myček do tříd podle účinnosti mytí, účinnosti sušení a (stejně jako u dalších spotřebičů) spotřeby elektrické energie s označením písmeny A-G. Písmeno A znamená vždy nejlepší parametry. Třída energetické účinnosti zohledňuje kromě spotřeby energie, také kapacitu myčky.
Ke každé myčce výrobce povinně dodává energetický štítek, na kterém je graficky vyznačena jeho energetická třída, uvedena spotřeba elektrické energie na jedno mytí, roční spotřeba při 220 mytích a také třída účinnosti mytí a sušení. Nejmodernější myčky dosahují spotřeby vody až 10 litrů a spotřeby elektrické energie těsně pod 1 kW na jedno mytí.
 
|
|
Poslední aktualizace 19.04.2016 00:00 Založení stránek 20.7.2005  Staňte se fanoušky, dovíte se o nových článcích v předstihu. |
