Jak na grilování a grily

V létě vrcholí sezóna dovolených, výletů do přírody, práce i odpočinku na zahradách a chalupách. Všude tady se v posledních letech velmi oblíbeným stalo grilování, kterým často zpříjemňujeme setkání s přáteli. Opravdoví milovníci grilovaných pokrmů se nemuseli svých specialit vzdát ani v zimě, kdy mohli využít řadu domácích grilů s různými způsoby přípravy grilovaných specialit. A právě o různých způsobech grilování, grilech a obdobných přístrojích si dnes budeme povídat.

Důležitý je zdroj tepla

Asi nikdo nepochybuje o tom, že grilování je jedním z nejstarších způsobů přípravy pokrmů. Lidé si opékali ulovenou zvěřinu sálavým teplem ohně nebo ji připravovali na rozpálených kamenech. Tomu nejpodobnější jsou dnešní grily na dřevěné uhlí, které však těžko využijeme v uzavřené místnosti, a proto jsou vhodné jen pro použití na zahradě či terase. Existuje mnoho grilů na dřevěné uhlí od malých jednoduchých až po veliké zahradní krby s grilem a případně i udírnou. Přesto bych je rozdělil do dvou skupin, podle konstrukce ohniště.

Uhlí je klasika, ale...
První skupina obsahuje ohniště bez roštu a dřevěné uhlí v nich nasypeme přímo na dno grilu a zde necháme rozhořet. Jednodušší konstrukce je vykoupena častým zhasínáním uhlí, nutností jeho rozdmýchávání a pomalejším roztápěním. Složitější konstrukce s roštem na spalování uhlí tyto nedostatky odstraňuje a navíc umožňuje regulaci žáru pomocí dvířek či klapky přívodu vzduchu. Pro zdravé grilování je důležité, aby se potraviny nepřipalovaly. Proto je nutné zapálit uhlí zhruba 45 minut před grilováním a grilovat jen nad žhavými uhlíky. Doporučuje se používat pro grilování málo tučné maso, protože tuk skapávající z něj se při vysokých teplotách rozkládá na škodlivé a karcinogenní látky, které se s teplým vzduchem vracejí na grilované maso. Některé konstrukce grilu umísťují ohniště nikoli pod grilovanou potravinu, ale zezadu či zboku, což je jedním ze způsobů zabraňujících spalování odkapaných tuků. Tento způsob se označuje jako nepřímé grilování.
Stejný úkol si dal takzvaný vodní gril, který včlenil mezi žhavé uhlí a pokrm nádobu s vodou. Tím se sice zabrání odkapávání tuků na žhavé uhlí, ale také řádnému průniku sálavého tepla k pokrmům, zvýší vlhkost a sníží teplotu. Je to pak ale ještě grilování?
Skupina skalních příznivců grilování by grily na dřevěné uhlí rozhodně neměnila, díky nezaměnitelné vůni a chuti připravených pochoutek. Výhodou je i cena grilu. Nevýhody v podobě zdlouhavé přípravy žhavých uhlíků, chladnutí, úklid a zdravotní rizika však řadu lidí odrazují.

Plyn je pohodlí
Zdrojem tepla může být místo žhavého uhlí plyn. Určitě každý zná obří plynové grily umístěné ve vozech prodávajících grilovaná kuřata.

Posezení u exkluzivního plynového grilu Electrolux

Také řada zahradních grilů využívá plynových hořáků. Výhodou je vysoký výkon, rychlé rozpálení, snadná regulaci i jednoduché elektrické zapalování. Rovněž jednoduchá údržba a čistší způsob grilování je důvodem jejich obliby.
Do stejné kategorie spadají plynové lávové grily, které využívali vrstvu porézních lávových kamenů umístěnou mezi hořáky a grilovanými potravinami pro zmírnění a stabilizaci teploty. Výrobci uvádějí i jejich další funkcí, kterou je pohlcování odkapaných tekutin. Ty se při grilování nemohou rozkládat a tak brání vzniku škodlivých látek. Po grilování pak stačí kameny rozpálit na nejvyšší teplotu a nečistoty se v pórech kamenů spálí. Kameny je doporučeno jedenkrát do roka vyměnit. Lávové kameny využívají i některé elektrické grily.
Plynové grily jsou zpravidla osazeny tryskami na propan butan, ale mohou jako příslušenství obsahovat i trysky na zemní plyn nebo LPG. Často mají dva oddělené hořáky s oddělenou regulací, které umožňují využívat jen polovinu grilu. I přesto, že se vyrábějí i poměrně malé plynové grily, ani tyto grily nebudeme používat v uzavřených místnostech.
Mezi výhody plynových grilů patří rychlé rozžhavení, možnost regulace síly plamene, naopak nevýhodou může být nutnost výměny lávových kamenů, či vysoké pořizovací náklady.

Elektrické grily, nabízejí provedení i pro použití v bytě
Elektrické grily jsou zpravidla rozměrově menší a vyrábějí se v provedení se stojany i pro položení na stůl.

Elektrický gril Fagor BBC 845

Existuje široká paleta různých typů grilů, z nichž jsou některé vhodné pro použití v zahradě, na terase, ale i doma. Výhodou elektrického ohřevu grilu je snadná regulovatelnost, čistota, absence jakýchkoli zplodin a jednoduchost použití. Elektrické grily mohou obsahovat různé bezpečnostní funkce. Například při sejmutí topného tělesa z těla grilu nebo při přehřátí může dojít k automatickému vypnutí. Jedinou nevýhodou je v případě venkovního použití nutnost elektrické přípojky.

Objevili se již i elektrické indukční grily, které využívají stejně jako indukční varné desky vzniku tepla na grilovací desce pomocí indukčních elektromagnetických proudů. Jde o indukční varnou desku se sklokeramickou plochou, na které můžete klasicky uvařit, s přídavnou grilovací deskou a stojanem pro použití na zahradě nebo terase. Přestože se objevily teprve první přístroje, můžeme očekávat i zde nástup indukční technologie, která díky úsporám elektrické energie bude nahrazovat zvláště deskové přístroje s odporovým ohřevem.

Není gril jako gril

Nejstarší a nejvyužívanější je jistě gril, který je často označován jako Barbecue. Jeho klasické uspořádání je nejblíže původnímu opékání potravin u otevřeného ohniště. Teplo působí zespodu pod roštem, na který se pokládají grilované potraviny. U elektrických grilů se využívá tenké topné těleso, které umožňuje prokapávání tekutin z potravin do nádoby s vodou umístěné pod ním.

Gril Tefal se stojánkem pro použití na zahradě nebo terase

Tak je zajištěno, že se odkapané tekutiny nebudou přepalovat a vytvářet nebezpečné látky, které by se mohly dostat do grilované potraviny. Někdy bývá vybaven zástěnou pro ochranu proti větru a stojanem pro zahradní grilování. Elektrický gril využijete venku i v bytě, protože minimalizuje nežádoucí zápachy na vůni připravovaného masa.
Jednoduché je jeho použití i údržba. Zpravidla lze oddělit kromě grilovací mřížky také topné těleso, případně i miska na vodu. Topné těleso má vysokou teplotu a malou plochu, takže většina odkapávajícího tuku padá mimo něj a pokud se jej dotkne, sklouzne po něm podobně jako voda po rozpálené plotně. Proto není topné těleso třeba mýt. Voda v misce zadrží většinu tuku, takže ji stačí vylít a umýt misku i skelet grilu. Grilovací mřížka bývá nerezová a umývá se docela dobře.

Pro grilování ve venkovních prostorách se používají grily s příklopy, které umožňují grilovat i při silnějším větru či dokonce dešti. Uzavření grilu však přináší změnu způsobu ohřevu, který již nepůsobí jen zespodu, ale zvyšuje teplotu i v celém prostoru, což se podobá připravě pokrmů v troubě. Jde-li navíc o gril na dřevo, můžeme uvažovat i o podobnosti s uzením. Plynové grily mohou mít několik zvlášť regulovatelných hořáků, které umožňují využít jen jednu polovinu grilu. Často jsou vybaveny lávovými kameny. Tato konstrukce grilu se prosazuje zejména u velkých zahradních a profesionálních grilů. Bývá doplněna teploměrem pro sledování teploty bez otevření grilovacího prostoru, někdy i otočným rožněm pro grilování kuřat. Čištění je obdobné jako u pečící trouby.

Poslední aktualizace 19.04.2016 00:00

Založení stránek
20.7.2005

Staňte se fanoušky, dovíte se o nových článcích v předstihu.